|
|
Efekt vestibulární rehabilitace u pacientů poruchou posturální stability
Ševčík, Marek ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Poruchy posturální stability vážně narušují kvalitu života. Pády jsou častější v seniorském věku, kde mohou mít velmi závažné následky. Ne vždy se však tato problematika týká pouze seniorů. Tyto poruchy mohou být zapříčiněny řadou důvodů. Diplomová práce se věnuje posturální stabilitě u pacientů s vestibulárními obtížemi. Cílem teoretické části práce je představit ucelené informace o kontrole posturální stability, jejím narušení a o integraci senzorických systémů potřebných pro její zachování. Další kapitoly popisují hodnocení posturální kontroly a možnosti rehabilitace. Cílem experimentální části bylo zjistit efekt vestibulární rehabilitace na posturální kontrolu. Hodnocení proběhlo za pomoci statické stabilometrické plošiny Kistler®. Výzkumné části se účastnilo 9 pacientů s poruchou posturální stability v chronickém stádiu. Celkem 5 mužů a 4 ženy, ve věku od 35 do 78 let, v průměru 59 se SD ± 16let, s periferní (4), centrální (4) či kombinovanou (1) vestibulární poruchou byli vystaveni 3měsíčnímu rehabilitačnímu programu. Před započetím vestibulárního rehabilitačního programu byli pacienti vyšetřeni na statické stabilometrii s využitím testů CTSIB a SLST. Každý měsíc se stabilometrické vyšetření opakovalo spolu s individuální úpravou rehabilitačního programu. Výsledky byly porovnány za pomoci...
|
|
|
Biologická zpětná vazba pro trénink stability u pacientů s degenerativním onemocněním mozečku
Stránská, Lenka ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch rovnováhy na podkladě poškození mozečku. Podrobněji rozpracovává téma léčby pacientů s degenerativní cerebelární ataxií a využití technologií pro biologickou zpětnou vazbu v léčbě poruch posturální stability. Cílem praktické části bylo zhodnotit účinnost terapie s využitím systému pro biologickou zpětnou vazbu u pacientů s progresivní ataxií na podkladě neurodegenerace mozečku. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů. V rámci dvanáctidenního rehabilitačního programu pacienti podstoupili celkem 18 terapií, jejichž náplní byl trénink stability v různých pozicích při vyloučení zrakové kontroly. Aditivní informaci o výchylkách hlavy poskytoval jedincům přístroj prostřednictvím elektrotaktilní stimulace jazyka. Pro zhodnocení efektu terapie byli pacienti vyšetřeni třikrát: bezprostředně před začátkem programu, bezprostředně po jeho ukončení a po 30-ti dnech od jeho ukončení. Vyšetření zahrnovalo posturografii, funkční klinické testy (BESTest, Dynamic Gait Index) a dotazníky (Activities- specific Balance Confidence Scale, Dizziness Handicap Inventory). Statistická analýza dat prokázala významné zlepšení ve všech sledovaných parametrech. Navíc v odstupu 30-ti dnů od ukončení rehabilitačního programu nedošlo ke ztrátě benefitů. Výsledky studie prokazují, že trénink...
|
|
|
Vliv kinestetických počitků na kvalitu řízení vzpřímeného stoje a rovnováhové schopnosti u osob se zrakovým postižením
Richterová, Markéta ; Strnad, Pavel (vedoucí práce) ; Malá, Lucia (oponent)
SOUHRN Název práce: Vliv kinestetických počitků na kvalitu řízení vzpřímeného stoje a rovnováhové schopnosti u osob se zrakovým postižením Cíl práce: Objektivizovat pomocí přístroje Footscan vliv pohybového programu na stabilizaci polohy ve vzpřímeném držení a rovnováhové schopnosti u osob se zrakovým postižením. Metodika: Experimentu se zúčastnilo deset zrakově postižených probandů, jeden proband se zrakovým a vestibulárním postižením a jedna zcela zdravá probandka. Pohybový program probíhal jedenkrát týdně po dobu jedenácti týdnů a sestával se z cviků balančních, koordinačních, vyrovnávajících svalové dysbalance, byly využity i přístupy k rozvoji tělesného sebeuvědomění a schopnosti relaxace. K ověření vlivu pohybového programu na kvalitu řízení vzpřímeného stoje a rovnováhové schopnosti zrakově postižených probandů byl využit přístroj Footscan. Testování bylo provedeno před zahájením a po skočení pohybového programu, následně byly výsledky vstupního a výstupního měření porovnány mezi sebou. Probandi zhodnotili vliv absolvovaného pohybového programu v závěrečném dotazníku. Výsledky: Vlivem intervence došlo ke zlepšení stabilizace ve vzpřímeném držení těla u pěti z celkového počtu devíti probandů, kteří absolvovali vstupní i výstupní měření. Z celkového počtu čtyřiceti osmi proběhlých testů, probandi...
|
|
|
Slackline jako terapeutická možnost ovlivnění posturální stability
Komárková, Klára ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Cíl práce: Shrnout poznatky o mechanismech řízení posturální kontroly, balančním tréninku a možnostech testování posturálních schopností zejména pomocí stabilometrických plošin. Experimetální část ověřuje, zda trénink na slackline ovlivní výsledky vyšetření na stabilometrické plošině a budou zaznamenány rozdíly v kvantitativních parametrech stability ve skupině trénujících a kontrolní skupině netrénujících jedinců. Hypotéza: Specifický trénink využívající slackline bude mít pozitivní vliv na zlepšení stability ve vybraných testech stabilometrického vyšetření u trénovaných osob. Metodika: Po 4 týdenním tréninku s intenzitou 2 tréninky týdně jsme u testované skupiny (10 osob) a kontrolní skupiny (10 osob) testovali posturální kontrolu ve vybraných testech stability. Pro měření jsme použili stabilometrickou plošinu. Získaná data byla statisticky zpracována. Výsledky: Mesíční trénink na slackline zlepšil posturální stabilitu, což bylo prokázáno v některých parametrech stabilometrického vyšetření. Statistická analýza ukázala, že výsledky jsou těsně pod hranicí statistické významnosti (p > 0.05). Závěr: Získané výsledky dokazují, že trénink na slackline zlepšuje posturální stabilitu u zdravých jedinců. V námi vyšetřené skupině byly na hranici statistické významnosti.
|
|
|
The application of electro tactile stimulation of tongue for rehabilitation in patients with balance disorders
Gitschinská, Eva ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Paulasová - Schwabová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá skúmaním efektu biofeedbacku elektrotaktilnou stimuláciou jazyka u pacientov s pOnlchou rovnováhy na podklade lézie cerebella. Pre terapiu boli vybraní 4 pacienti vo vekovom rozmedzí 38 - 74 rokov s cerebelárnou ataxiou. Osoby podstúpili terapeutický program s využitím biofeedbacku, počas ktorého trénovali posturálnu stabilitu s vylúče ním zrakovej kontroly a orientovali sa pomocou elektrotaktilného signálu na jazyku. Pre hodnotenie posturálnej stabi lity pacientov som využila testy BESTest a Dynamic Oait Index, dotazníky The Acti vi ties-Specific Balance Confidence (ABC) Scale, Dizziness Handicap lnventory (DlII) a Visual Analogue Scale (V AS), a vyšetrenie pomocou statickej posturografie. Predpokladala som, že terapia pomocou biofeedbacku formou elektrotaktilnej stimulácie jazyka zlepšuje posturáInu stabi litu u pacientov s poruchou rovnováhy zapríčinenou léziou cerebella. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Posouzení vlivu tréninku pomocí CDP na posturální funkce u pacienta po amputaci dolní končetiny
Čermáková, Kamila ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Název: Posouzení vlivu tréninku pomocí CDP na posturální funkce u pacienta po amputaci dolní končetiny Cíle: Cílem diplomové práce je popsat vliv individuálně nastaveného tréninkového programu na dynamickém počítačovém posturografu (CDP) NeuroCom Smart EquiTest System (dále jen EquiTest), nezávislém na jiném tradičním terapeutickém cvičení, u pacienta po unilaterální transfemorální amputaci dolní končetiny a sledovat tak efekt tohoto tréninku na posturální chování, schopnost funkční mobility a rovnováhy, četnost pádů a subjektivní pocit rovnováhy u jedince po amputaci. Metody: Jedná se o experimentální případovou pilotní studii, která sleduje efekt individuálně sestaveného pětitýdenního tréninkového programu (s frekvencí cvičení 2x týdně) na EquiTestu u jednoho pacienta po unilaterální transfemorální amputaci dolní končetiny. Vyšetření posturálních funkcí probíhalo pomocí měření na EquiTestu s využitím testů SOT, MCT a LOS. Schopnost funkční mobility a rovnováhy byla testována pomocí funkčního testu Timed up and go (TUG). Četnost pádů byla zjištěna v rámci odebrání anamnézy probanda. Subjektivní pocit rovnováhy byl zjišťován pomocí dotazníku Activities specific balance confidence scale (ABC). Všechna měření byla provedena ve dvou termínech, tedy před zahájením intervence a po jejím skončení....
|
|
| |
|
|
Funkce vestibulárního systému u pacientů s kochleárním implantátem
Bárta, Martin ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Teoretická část této práce shrnuje poznatky o interakci sluchových podnětů s vestibulárním systémem a řízením rovnováhy a o vlivu kochleární implantace na vestibulární aparát a stabilitu. Kochleární implantace je velmi účinným prostředkem rehabilitace sluchu. Operační výkon ve vnitřním uchu má za následek snížení funkce vestibulárního aparátu na implantované straně. Vzniklá porucha funkce se velmi dobře spontánně upravuje. Sluchové podněty, které jsou pacientům po implantaci nově k dispozici jsou jednou ze senzorických modalit důležitých při řízení stability stoje. Jedinci s poruchou sluchu mají horší stabilitu než zdravá populace. Pro pacienty s poruchou rovnováhy jsou sluchové podněty při řízení stability významnější než pro zdravé jedince. Některé sluchové podněty mohou zmenšovat velikost posturálních výchylek. Poslech širokopásmového šumu (bílého nebo růžového) vede ke zlepšení stability. Na řízení rovnováhy se rovněž podílí schopnost lokalizace sluchových podnětů. Informace o poloze zdroje zvuku mohou být využity k vytvoření referenčního bodu pro řízení rovnovážných reakcí. Praktická část práce má za cíl kvantifikovat změny ve stabilitě stoje pacientů s kochleárním implantátem pomocí stabilometrie. Měření bylo provedeno předoperačně, 1 den po operaci, 10-14 dní po operaci a 90 a více dní po...
|
|
|
Energetická náročnost chůze na slackline
Klaus, Jan ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Energetická náročnost chůze na slackline Cíl: Cílem tohoto výzkumu bylo posoudit energetickou náročnost balancování a chůze na slackline u populace mírně pokročilých a pokročilých dospělých slacklinerů. Metody: V této observační studii 19 slacklinerů (10 mírně pokročilých, z toho 7 mužů a 3 ženy; 9 pokročilých, z toho 7 mužů a 2 ženy) absolvovalo experimentální měření energetické náročnosti chůze na slackline metodou nepřímé kalorimetrie. Ke zjišťování respiračních parametrů byl použit metabolický analyzátor MetaMax 3B (Cortex Biophysik, Německo) a ke zjištění srdeční frekvence (SF) hrudní snímač SF (sporttester, Polar Electro OY, Finsko). V rámci analýzy dat byly použity komparativní statistické nástroje. Výsledky: U chůze na 10 m dlouhé slackline konstantní rychlostí 15·min-1 byla zjištěna relativní energetická náročnost 0,471 kJ·min-1 ·kg-1 u mírně pokročilých slacklinerů a 0,377 kJ·min-1 ·kg-1 u pokročilých slacklinerů. U stoje na slackline byla zjištěna relativní energetická náročnost 0,368 kJ·min-1 ·kg-1 u mírně pokročilých slacklinerů a 0,289 kJ·min-1 ·kg-1 u pokročilých slacklinerů. Vážený aritmetický průměr SF mužů a žen při chůzi na slackline rychlostí 15 m·min-1 byl na hodnotě 67,3 % předpokládané SFmax (220 - věk pro ženy, 226 - věk pro muže). Hodnota MET u skupiny pokročilých (n...
|
|
|
Vliv prostředků termoterapie na posturální stabilitu měřenou pomocí přístroje NeuroCom SMART Equitest
Šupolík, Pavel ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název: Vliv prostředků termoterapie na posturální stabilitu měřenou pomocí přístroje NeuroCom SMART Equitest Cíle: Cílem práce je zjistit, zda jednorázová lokální aplikace pozitivní nebo negativní termoterapie má pozitivní nebo negativní efekt na posturální stabilitu a rovnováhu ve vzorku zdravých mladých dospělých. Nástrojem k dosažení tohoto cíle bude statistická analýza výsledků počítačové dynamické posturografie před a po aplikaci termoterapie, a následné porovnání s výsledky kontrolního vyšetření. Metody: V této studii jsme použili jednorázové lokální pozitivní i negativní termoterapie v podobě vodní lázně. Celkem deset žen a deset mužů o průměrném věku 24 let (sd = 2,18), průměrné výšce 174,45 centimetrů (sd = 7,72) a průměrné váze 78,10 kilogramů (sd = 18,10) bylo vystaveno aplikaci termoterapie. Hodnocení posturální stability proběhlo pomocí testové baterie přístroje NeuroCom SMART Equitest, bez použití senzoru pro sledování pohybů hlavy. Výsledky každého probanda byly sbírány ve třech rozdílných dnech v rámci tří rozdílných podmínek. Těmito podmínkami byly: kontrolní (bez aplikace termoterapie, zahřívání (vodní lázeň o teplotě 40 řC) a chlazení (vodní lázeň o teplotě 4 řC). V rámci každého dne proběhly dvě měření rozdělené patnáctiminutovou pauzou nebo aplikací teplotní podmínky. Výsledky:...
|
host ::
RSS.